B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Městys Vrchotovy Janovice leží v okrese Benešov, jeho ORP a pověřenou obcí jsou Votice ve Středočeském kraji, které od něj leží 5 km západně.

 Obrázek 1: Vrchotovy Janovice – pohled na městys s rybníkem Musík (vpravo) a Vrchotův rybník (vlevo)

Členění městyse

Městys Vrchotovy Janovice se dělí na deset (10) částí, které leží na čtyřech (4) katastrálních územích:

• Vrchotovy Janovice – části Vrchotovy Janovice, Braštice, Mrvice a Velká Lhota

• Manělovice – části Manělovice a Libohošť

• Rudoltice u Vrchotových Janovic – části Rudoltice a Hůrka

• Šebáňovice – části Šebáňovice a Sedlečko

Geomorfologie

Leží v členité a lesnaté oblasti na rozhraní Benešovské pahorkatiny a Votické vrchoviny. Krajina je díky tomu mírně zvlněná s nejvyšším bodem Ohraženka (577 m n. m.), tyčící se v jižním koutu katastru městyse. Páteřním tokem, protékajícím městysem je Janovický potok, který pramení pod vrchy Kopanina (592 m), Červenka (589) nad obcí Beztahov (Votice) zhruba 3 ř.km nad městysem a vlévá se zleva do Sázavy v Týnci n. Sázavou.

Obcí protéká páteřní Janovický potok, který zde přibírá řadu významných přítoků a protéká několika vodními nádržemi, míří dál přímo na sever a vlévá se do Sázavy v Týnci nad Sázavou. Dalšími toky v katastru (a současně přítoky Janovického potoka) jsou Vrchotův p., Nový p., Braštinský p., Luční p., Slavkovský p., Rudoltický p., Libohošťský a Božkovický potok a řada dalších bezejmenných přítoků významně přispívajících k povodňovému ohrožení Janovic. 

Ve vzdálenosti 11 km západně leží město Sedlčany, 14 km severovýchodně město Benešov, 23 km východně město Vlašim a 30 km jihozápadně město Milevsko.

Klimatické poměry

Základní rysy podnebí určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu.

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.

Srážky

Srážkové poměry jsou proměnlivé od severozápadu k jihovýchodu. Ten vzniká tím, že se převládající západní větry zbavují své vlhkosti na západní návětrné straně Benešovské pahorkatiny.

V průměru spadne za rok 621 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 938 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). Denní maximální srážkový úhrn o hodnotě 82 mm byl naměřen 26. července 1939.

V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únova do 14. března 1893 (tedy 33 dní).

Sníh a sněhová pokrývka

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smíšené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.

Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 % a ve výškách 600-800 m n.m. již 23%. Ve východní části okresu je 35-40 dní se sněhovými srážkami ročně, v západní části 40-50 dní.

Mapa území Vrchotových Janovic s osami vodních toků